Turistické informační centrum Adršpašské skály

Hlavní informace

Prohlídkový okruh skalním městem:
První známý skalní útvar je Indián v blízkosti hotelu Skalní město, odkud se dostaneme k vlastnímu prohlídkovému okruhu, který začíná u vstupu do skal hned vedle informačního centra Adršpach. Pokud k nám přijedete vlakem, tak je to naproti vlakové zastávce Adršpach. První pohled, který se vám za vstupem naskytne je pohled na jezero s ostrůvkem uprostřed. Je to bývalý pískovcový lom, kde se ještě v 70. letech těžil sklářský písek. Dnes je lom zatopený a právem patří k Národní přírodní rezervaci Adršpašsko - teplické skály. Blankytně modrá voda v jezeře vás zcela ohromí a jistě zláká k romantické plavbě na malých lodičkách, které je možné si vypůjčit. Celá trasa Adršpašskými skalami je dlouhá cca 4 km a z větší části vede po zelené značce. Cestou míjíme krásné skalní útvary jako např. Džbán jehož ouško má tvar Delfína. Na pravé straně cesty stojí Krakonošova lenoška a vzápětí následuje Babiččina lenoška. Za mostkem přes potok, který je vlastně řekou Metují, stojí na své špičce podivuhodná Cukrová homole, podepřená od dětských návštěvníků klacíky aby nespadla. Cesta se poté zatáčí a u rozcestí do Řeřichové rokle vpravo jsou v těsném sousedství Varhany a Helmice. Odtud můžete vidět i vrchol nejvyšší skály v Adršpach, která se nazývá Milenci. Skála dosahuje výšky 103 m. Prohlídková trasa pokračuje vlevo podle Rytířské přilbice, viditelné však jen při ohlédnutí zpět. Volnější prostranství je Předměstí a na něm zajímavá Rukavice s Dvojčaty v peřince.
Hned za Rukavicí kde skalní masivy ponechávají jen úzký průchod stojí Gotická branka, dříve druhý vchod do vlastního skalního města. Následuje Dlouhá chodba se Sloním náměstím, poté Krakonošova ložnice, dále vlevo, vysoko ve svahu Koberce a Hříbek a až za Desaterem jsou volnější prostory kde stojí Zub, za ním Čertův most a vlevo jedna z největších skalních věží Eliška. Projdeme okolo Hromového kamene, za kterým je několik zajímavostí po pravé straně. Je tam Madonka a Trpaslíček a také hezký portrét Lvice. Tuto část prohlídky uzavírá Malé Náměstí se Stříbrným pramenem a Malým vodopádem.Tady je změna ve značení, protože až ke skalnímu jezírku vede žlutá značka. Takže se vydáme po schodišti z roku 1820 na vyhlídkou na Svatováclavskou korunu s Beránkem a skalní panoráma s Donským kozákem. Před vstupem do prostor dómu s vodopádem je busta Johana Wolfganga Goetha s pamětní deskou připomínající jeho návštěvu. Nad skalním vodopádem leží romantické Jezírko s možností plavby na pramicích. Po návratu na Malé náměstí pokračuje prohlídková trasa vpravo kolem Prašné brány ke Skalnímu hradu, kde je nejhezčí vyhlídka na Milence, nejvyšší a nejkrásnější sousoší přírody v celé oblasti. Na jejich úpatí, při cestě do Řeřichové rokle je Skalní kaplička věnovaná památce horolezců, kteří spojili svůj život se zdejšími skalami. Odtud pokračuje prohlídka k vyhlídce nad Řeřichovou roklí na Mileneckou horu, Skalní hrad a dvě věže Gilotiny. Následuje Želva, Cukrovar se štíhlým komínem a pod ním velkolepá vyhlídka na mohutné souskalí. Vlevo je Štěpánská koruna, vprostřed Starosta a napravo Starostová. Mezi nimi projdeme a dlouhou úzkou Myší dírou sestoupíme ke Krakonošovu piánu. Celý prohlídkový okruh uzavírá Skalní ozvěna, kde již 1783 bylo pro potěšení turistů hráno na lesní rohy a stříleno z moždíře. Zvuk výstřelu se sedminásobně vracel od stěny Křížového vrchu. Celou prohlídku je možné ukončit výstupem u hotelu Lesní Zátiší.

Křížový vrch

Křížový vrch (667 m.n.m.) se skalnatým hřebenem se vypíná přímo proti Adršpašským skalám. K vyhlídce na jeho vrcholu vede obnovená křížová cesta. Asi 200 m. od jejího úpatí stojí socha Svatého Václava, patrona české země. Původně tudy vedla cesta od Adršpašského zámku podle kapličky mezi Křížovým vrchem a Svatým kopečkem Hrnčířským údolím na Zdoňov a dále do slezského Frydlantu (dnes Mieroszow- Mirošov).

II. až IV. zastavení z Křížové cesty

Hrad Adršpach

Na Starozámeckém vrchu (681 m.n.m.) stojí zřícenina hradu Adršpach. Z vyhlídky na skalním ostrohu se nám naskytne velkolepý výhled na skalní město, Křížový vrch a větší část Dolního Adršpachu , západním směrem pak je výhled na Krkonoše se Sněžkou a Královecký špičák. Hrad měl větší význam za časů krále Jana Lucemburského při jeho výpravách do Slezska.V zákoníku jeho syna Karla IV. je uváděn jako královský majetek. V tom čase jeho význam klesá, Slezsko se již stalo součástí zemí Koruny české. Na hradiště vedou dvě cesty první je turistická cesta od Adršpachu, druhá zvaná Jezdecká je širší a obtáčí Starozámecký vrch zprava. Po válkách doby husitské jej spolu se všemi sousedními hrady vykoupil spolek slezských měst a hrady byly zbořeny. Na celá staletí se ztrácí v pozapomění. V povědomí obyvatel se stal hradem loupežníků nebo jen starým hradem bez historie.