FHS UK - Pracoviště Orální historie - Soudobé dějiny

Hlavní informace

Pracoviště oboru ORÁLNÍ HISTORIE - SOUDOBÉ DĚJINY FHS UK je součástí Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy.

http://fhs.cuni.cz/

http://www.facebook.com/FHS.UK.

Charakteristika oboru:
Toto dvouleté magisterské navazující studium je zaměřeno na perspektivní problematiku soudobých dějin v mezioborovém a mezinárodním kontextu. Jde o první studijní program tohoto druhu v českém prostředí. Studium se nevěnuje pouze klasickému zpracování dějin, ale přibližuje i méně tradiční metody uchopení nedávné minulosti. V prvé řadě jde o orální historii, jejímž přínosem je zaznamenání jedinečných svědectví pamětníků historických událostí, která by jinak byla ztracena. Orální historie se jako obor úspěšně etablovala u nás i v zahraničí a stala se nedílnou součástí moderního komplementárního přístupu ke zkoumání dějin.

V nabídce studia se nachází historicky a metodologicky zaměřené předměty. V historické části programu se student/ka seznámí nejen se základními historickými mezníky a procesy nedávných dějin, ale také mají možnost prohloubit své znalosti o konkrétních událostech (např. o otázkách exilu, kultury, ekologie, politických dějin, mladé generace, populární hudby, roku 1968 a 1989, transformace etc.). Směr metodologický se zaměřuje především na teoretické i praktické aspekty využití orální historie a dalších kvalitativních metod při výzkumu nedávné minulosti související s oblastmi jako jsou např. dějiny každodennosti, paměť, mikro-historie etc.

Během studia student získá znalosti v oblasti dějin, orální historie a kvalitativního výzkumu. Rovněž se zdokonalí v praktických dovednostech terénního výzkumu, zejména v technikách pořizování biografických rozhovorů. Studenti mají možnost spolupráce s Centrem orální historie Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR; po dobu studia se mohou aktivně zapojovat do domácích i mezinárodních výzkumných projektů a workshopů; mohou se účastnit konferencí a využívat možnost studia v zahraničí a studijních stáží.

O orální historii obecně:
Orální historie jako jedna z metod historiografie je součástí kvalitativního výzkumu a její nezastupitelnost je zřejmá zejména tam, kde je řada pramenů z různých důvodů nepřístupná nebo byla zničena; v tomto případě je často jediným zdrojem informací o určité historické události. Proto má tato metoda svůj specifický význam právě pro výzkum společností ovládaných totalitními režimy, kde neexistuje pluralita pramenů a kde převažují dokumenty státní a stranické provenience, které navíc zaznamenávaly jen takové události, jež jejich původci považovali ze svého hlediska za významné. V období systémových změn se jak rozpadající se nebo nově vznikající instituce příliš nestarají o zabezpečení a archivování dokumentů vzešlých z jejich činnosti. Některé klíčové události písemné dokumenty vůbec nezachycují. K vyplnění této mezery přispívají vzpomínky a vyprávění účastníků, které pomáhají rozšířit i naši faktografickou základnu a spolu s ostatními prameny slouží k analýze historických faktů. Získávání faktů však není hlavní prioritou orální historie, tou je samotný subjekt rozhovoru a jeho individuální sdělení, osobní prožitky, rozhodování ve složitých i každodenních situacích, osobní motivace atd.